Kdo bude příštím americkým prezidentem?

Je to k nevíře, ale jsou to už více než tři roky, co Barack Obama za velké euforie složil prezidentský slib a stal se 44. prezidentem Spojených států. Po euforii přišlo vystřízlivění a důvěra v Obamu padala rychleji, než akcie na Newyorské burze v době finanční krize.

Americké prezidentské volby jsou patrně nejsložitějšími volbami na světě. Začíná neformálně už v polovině funkčního období aktuálního prezidenta, kdy se postupně vykrystalizují protikandidáti zejména z řad konkurenční strany (v USA jsou jak víme dvě hlavní partaje – demokraté a republikáni).

Přestože je to volič, kdo hází hlasovací lístek do urny, americký prezident je volen nepřímo sborem volitelů, kteří zastupují jednotlivé státy. Tento sbor je volen voliči obvykle většinovým systémem pod heslem „vítěz bere vše“, ale mezi státy existují také výjimky potvrzující pravidlo.

Zajímavé je, že volitelé mají právo hlasovat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, takže mohou nakonec zvednou ruku pro jiného kandidáta, než pro jakého hlasovali občané jejich domovského státu. Děje se tak ovšem pouze velmi zřídka.

Samotný volební akt proběhne letos 6. listopadu, sbor volitelů se pak sejde 17. prosince.

Primárky

Pokud alespoň občas sledujete nějaké zprávy ze zahraničí, asi vám neušlo, že v USA jsou právě v plném proudu primární volby (primárky). Ty jsou principiálně podobné prezidentské volbě. Jednotliví kandidáti soupeří o hlasy registrovaných voličů své strany. Mezi republikány a demokraty jsou určité rozdíly, co se průběhu primárek týče. Zatímco republikáni kopírují prezidentský většinový systém a vítěz v daném státě bere vše, demokraté používají proporční systém, takže kandidáti si hlasy delegátů rozdělí dle svých výsledků. Systém primárek je ovšem obecně velmi složitý. Kandidáti získávají část volitelů ještě jinými způsoby než volbami apod., takže dopočítat se současného přesného rozložení sil mezi kandidáty je docela problém.

Delegáti se následně scházejí na tzv. Konventu (sjezd strany), kde obvykle už jen formálně potvrdí kandidaturu vítěze primárek. Dle tradice pořádá první konvent vždy opoziční strana. Republikánský národní konvent tak letos proběhne mezi 27. a 30. srpnem v Tampě, demokraté se sejdou mezi 3. a 6. zářím v Charlotte (Severní Kalifornie).

Demokraté

Pokud sledujete volby v USA jen tak po očku, jako asi většina Evropanů, můžete nabýt dojmu, že primární volby probíhají pouze v rámci republikánského tábora a demokraté do boje automaticky vysílají současného prezidenta Obamu. Jenomže tomu tak není! Také v rámci Demokratické strany probíhají primární volby, které ovšem teoretické rovině mají spíše formální charakter.

Výhoda prezidentského úřadu je natolik silná, že scénář nezvolení Obamy jako kandidáta do voleb je spíše nepravděpodobný. Většina protikandidátů tak jde do primárek spíše z důvodů sebezviditelnění. V rámci demokratů došlo snad jen jednou k výraznému ohrožení kandidatury aktuálního prezidenta a to v roce 1980, kdy senátor Ted Kennedy (a z té slavné dynastie) získal významné množství volitelů a částečně tak ohrozil kandidaturu tehdejšího prezidenta Jimmyho Cartera.

V současných primárkách stojí za zmínku snad jen jméno Randall Terry. Jedná se o známého aktivistu a stoupence hnutí „pro-life“, které bojuje proti interupci.

Primární volby započaly u demokratů z kraje ledna. Zatím sice proběhly jen v několika státech, větší překvapení se ovšem nekonalo. Obama získává povětšinou minimálně 80% hlasů, které mu obvykle zaručují 100% volitelů z daného státu (byť je systém proporční). Terry zatím získal jen jednoho volitele ze státu Oklahoma, kde získal 18% hlasů. Pro srovnání: Obama má volitelů přes 1000.

Republikáni

V případě republikánu je situace samozřejmě výrazně zajímavější. Ve hře je 2286 volitelů pro srpnový konvent a kandidát, který chce pomýšlet na souboj s Obamou, musí získat nadpoloviční většinu. Jak si jednotliví kandidáti nyní vedou?

Mitt Romney: 497 volitelů, 16 států

Rick Santorum: 183 volitelů, 10 států

Newt Gingrich: 135 volitelům 2 státy

Ron Paul: 27 volitelů, 0 států

Rommney zatím vede, nedokázal se však odtrhnout od dalších kandidátů. Rick Santorum tak má stále poměrně reálnou šanci. Třetí v pořadí už méně a Ron Paul už má šanci je matematickou.

Stručné vizitky hlavních kandidátů

Mitt Romney se narodil v roce 1947 v průmyslovém Detroitu. Je bývalým guvernérem státu Massachusetts a v prezidentských volbách není nováčkem, pokoušel se prokousat primárkami už před 4 lety. Co se náboženského vyznání týče, je Romney mormon, což mnoha Američanům „nemusí sedět“.

Mitt Romney - Foto Gage Skidmore

Mnoho komentátorů také pozorně sleduje Romnyho obchodní aktivity. Je sice úspěšným podnikatelem, ale zejména jeho aktivity ve společnosti Bain Capital, která skupuje firmy a následně je tvrdě restrukturalizuje, mohou být dobrým střelivem Obamy v případném souboji o Bílý dům.

Rick Santorum se narodil v roce 1958 ve městě Winchester (Virginia). Je bývalým kongresmanem a senátorem. Jeho názory jsou v mnoha otázkách považovány za velmi konzervativního (například zákaz potratů, homosexuálních sňatků atd.), což sice u republikána není neobvyklé, ale Santorum jde ve svých názorech mnohem dál. Zakázal by jakoukoliv interupci a o homosexuálech se kdysi vyjadřoval velmi nelichotivě (Foto Gage Skidmore).

Newt Gringrich se narodil v roce 1943 Harrisburgu v Pensilvánii. Vystudovaný historik působil v letech 1995 a 1999 jako předseda Sněmovny reprezentantů.

Zdroje: Wikipedia, YouTube