|
Poslední čísla statistiků trhu práce v našich zemích mluví jasně. V květnu nezaměstnanost poklesla o 0,2 bodu, celostátní průměr je tak 8,2 procenta. Odborníci tvrdí, že už víc letos klesat nebude, naopak v září po prázdninách díky absolventům škol opět naroste. A bude hůř. Nová pracovní místa v naší republice totiž téměř nevznikají. Firmy jsou rády, když se jim pracovní místa daří udržet.
Drahé ale vysoce účinné opatření
Už dlouho se mezi politiky a zástupci Svazu průmyslu a dopravy mluví o podpoře pracovních míst ve firmách, které se dostávají do potíží. Šlo by o to, že by se v rámci kurzarbeitu zkrátil pracovní týden na čtyři nebo i méně pracovních dnů a ušlý příjem zaměstnancům firem doplácel stát ze zvláštního fondu. Pro zaměstnance to v podstatě znamená, že nemusí jít do fronty na úřad práce, jsou schopni zaplatit své běžné výdaje a pro firmu, že nemusí kvůli ekonomickým potížím propouštět své špičkové zaměstnance. Dokonce se k tomu sama zavazuje.
Podobně řešily západní země situaci ve svých firmách během ekonomické krize v roce 2009. Jen v Německu stálo toto opatření před třemi lety 14 miliard eur. Podle Volkera Treiera hlavního ekonoma německé obchodní komory však jde o velmi dobře vynaložené peníze, Německým podnikům kurzarbeit podle jeho slov umožnil ponechat si kvalitní pracovníky a chystat se na případné oživení trhu. Také nezaměstnanost v uvedené době díky zkracování pracovních úvazků v Německu rostla jen velmi pomalu a lidé neztratili svou koupěschopnost. Celkem se prý díky kurzarbeitu v Německu podařilo zachránit na stovky tisíc pracovních míst.
Největší problém - peníze
V České republice však není zavedení kurzarbeitu do praxe jednoduché. Únorové jednání tripartity na toto téma neskončilo dobře. Účastníci se na zavedení tohoto opatření neshodli. Ale dveře k jednání se nezabouchli, domluvili se, že si spolu sednou ještě jednou nad podmínkami, za kterých by toto opatření mělo začít fungovat, kolik by stát měl přispívat a jak dlouho.
Původní návrh zněl nechávat zaměstnance doma jeden až tři dny a vyplácet jim ze stran zaměstnavatele nejméně 60 procent průměrného výdělku. Stát by na to firmám přispíval polovinou. Maximální výše příspěvku státu měla podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí činit dvojnásobek minimální mzdy, to znamená 16 tisíc korun. Tato pomoc soukromým firmám by samozřejmě nemohla být neomezena a návrh počítal s 12 měsíci v průběhu tří let.
Největším problémem jsou jako vždy – peníze. Dlouho se nedařilo zodpovědět otázku z čeho financovat v podstatě neodpracovanou dobu pro zaměstnavatele, kdy zaměstnanci zůstávají doma. I proto se stavělo na zadní Ministerstvo financí. Podle ministra Miroslava Kalouska u nás ještě není nezaměstnanost tak vysoká, aby to bylo aktuální. On sám tu hranici vidí na 12 procentech. A samozřejmě upozornil na velkou možnost zneužití tohoto opatření.
Zaplatí to Evropská unie
Jenže odbory, firmy a Svaz průmyslu a dopravy to vidí jinak. Jsou přesvědčeni, že stát ušetří na podporách v nezaměstnanosti a zaměstnaní i pře zkrácený úvazek budou nadále utrácet vydělané peníze a tím přispívat do státní pokladny.
A jak se zdá, zástupci Svazu průmyslu a dopravy řešení financování našli mimo státní kasu. Peníze by totiž mohly přijít z evropských fondů, konkrétně přímo z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí v tom prý problém nevidí.
Vše je však zatím pořád ve fázi návrhu a všichni se vyjadřují velmi opatrně. Ale snad si účastníci tripartity opět konečně sednou k jednomu stolu a dokážou se domluvit. Svaz průmyslu a dopravy chce, aby opatření fungovalo už o září letošního září.
|
