|
Proč? Kvůli vízové povinnosti, kterou Kanada před třemi lety uvalila na české občany. A má zatraceně silného pomocníka - vidinu milionových obratů v eurech mezi Kanadou a Evropskou unií.
Zkrátka každý, kdo chce navštívit Kanadu a má český pas, musí nejdřív požádat o vízum. Tak to trvá už téměř tři roky. V polovině července 2009 se tímto opatřením Kanada rozhodla udělat přítrž hromadným žádostem českých občanů především Romů o azyl. I když si někteří z nich ztěžovali na diskriminaci v Česku, skutečným motivem bylo zřejmě něco jiného. Řetězová informace, jak se dá v Kanadě bezvadně žít ze štědrých dávek, jaký tam k nim mají perfektní přístup, kolovala celým Českem jak kulový blesk. Kanadský azylový systém je prý super benevolentní a čeští Romové se tam údajně mají jako prasátka v žitě.
Vízum jako na houpačce
Historie Kanadsko-českého vízového režimu je však daleko bohatší. Poprvé nabídlo ještě Československo vstřícnost v květnu 1990. Zrušilo vízovou povinnost pro Kanaďany a naivně se domnívalo, že Kanada udělá totéž. Neudělala. Československo však čekalo marně rok a půl, pak českým úřadům došla trpělivost a víza pro Kanaďany od srpna 1991 opět zavedli. K dalšímu posunu došlo až 1. dubna 1996, kdy nejdřív zrušila víza Kanada a o den později i tehdy už samostatné Česko.
Rok 1996 lze pokládat za průlomový, protože během něj požádalo o kanadský azyl 148 občanů. Romská vystěhovalecká hysterie však začala o rok později, kdy o životě ostravských Romů v Kanadě odvysílala v srpnu reportáž TV Nova. Najednou se Romové začali o možnost vystěhování hromadně zajímat. Hromadně prodávali své byty, aby měli na letenky do bájné Kanady. Dokonce znám případ, kdy se bratr vzdal svého nového pěkného družstevního bytu na sídlišti ve prospěch sestry a přestěhoval se do bytu obecního. Sestra byt prodala a s celou svou rodinou odjela do Kanady. A takových případů bylo opravdu hodně.
Touto situací se dokonce zabývala i vláda. Nevymyslela však nic a tak Kanada už začátkem října 1997 obnovila pro občany z Česka vízovou povinnost poprvé. Jen během tohoto jediného roku požádalo o kanadský azyl 1221 českých občanů.
I když se o vízech hodně diskutovalo a probíralo, Česká republika zareagovala až za tři a půl roku a víza pro Kanaďany zavedla od 1. dubna 2001. Toto opatření bylo jednostranně zrušeno až po vstupu ČR do Evropské unie v květnu 2004. Kanada se ke druhému zrušení rozhoupala 1. listopadu 2007. Chvilku byl klid, ale ne dlouho. V průběhu roku 2008 požádalo o status uprchlíků 853 českých občanů a za první čtyři měsíce roku 2009 dokonce 1077.
Diplomatická přestřelka byla marná
Nastala urputná diplomatická přestřelka a jednání mezi ministry zahraničí obou stran, Kanada trvala na svém, Praha se snažila rozhodnutí o zavedení víz zvrátit. Česká republika se ovšem počtem žadatelů o azyl v Kanadě dostala na nelichotivý řebříček, byla druhá hned za Mexikem. A to byl zřejmě pro Kanaďany dostatečný důvod. I když se tehdejší ministr zahraničí Jan Kohout a premiér Jan Fischer snažili, seč mohli, Kanaďané přece jen víza pro České občany zavedli hned 14. července 2009.
S Čechy tak do Kanady s vízy jezdili z celé unie jen Bulhaři a Rumuni. U nich však vízová povinnost nebyla zrušena nikdy.
Česko zachvátila typická politická hysterie. Politici se začali vzájemně obviňovat, kdo za to může. Zda Jiří Paroubek, kterému se podařilo dovést parlament k úspěšnému vyslovení nedůvěry vlády Mirka Topolánka, anebo Ivan Langer, tradiční Paroubkův odpůrce.
Tehdejší Fischerova úřednická vláda se snažila ještě rozhodnutí Kanady zvrátit stížnostmi u Evropské unie. Evropská unie dokonce Kanadě pohrozila, že zavede víza pro kanadské diplomaty. To však bylo vše, co učinila. Už v listopadu 2010 Evropská komise prohlásila, že Kanada splnila její podmínky. Otevřela v Praze pracoviště, čímž zjednodušila vydávání kanadských víz, a Češi už nemuseli jezdit pro víza do Vídně. Druhou podmínkou byl slib změny vízové politiky. Termín však v nedohlednu.
Azylový systém je nedokonalý, ale je náš
Kanaďané přiznali, že jejich azylový systém je nedokonalý. Ovšem české žádosti o uzavření smlouvy o bezpečné zemi původu, která by udělení azylu v podstatě znemožnila, odmítli. Jejich legislativa to prý neumožňuje. A tak musí podle stávající legislativy kanadští úředníci posuzovat každou žádost o azyl zvlášť, bez ohledu na to odkud člověk pochází.
Po jednání vrcholných představitelů Evropské unie a Kanady v roce 2010 kanadský premiér Stephen Harper slíbil, že víza pro Čechy zruší, ale až po zavedení nové azylové legislativy. Termín, kdy to bude, však opět nepadlo a pesimisté to odhadovali na několik dlouhých let.
Teď se však už konečně blýská na lepší časy, a to díky jednání o vzájemném obchodě mezi Kanadou a Evropskou unií. Jedná se totiž o uvolnění výměny zboží a služeb. Odborníci předpokládají, že pokud se to povede, půjde o desítky miliard eur. A na to už většinou i politici slyší.
A najednou je Premiér Petr Nečas na koni. Upozorňuje své mezinárodní protějšky na to, že sjednání této dohody se může v České republice setkávat s celou řadou problémů a potíží. A mega problém lze čekat také pochopitelně u ratifikace v parlamentu.
Ale dobře nakročeno prý má už konečně také změna kanadské azylové legislativy. Kanadský parlament ji má na programu v létě, s tím, že pokud vše dobře půjde, platit by mohla začít už od podzimu. Reforma azylového zákona konečně počítá i se seznamem takzvaných bezpečných zemí, kdy občané sice mohou žádosti o azyl podat, ale budou se posuzovat ve zrychleném řízení bez možnosti různých odvolání.
Jo desítky milionů eur je opravdu velmi silná motivace. Najednou to snad všechno půjde.
|
