|
Dvě hodiny - přesně tak dlouho trvá každý pořad Otázky Václava Moravce OVM (zkratku občas používá ČT a mě ze všeho nejvíce připomíná název nějakého řetězce benzinových pump). Na první pohled obrovský časový prostor sto dvaceti minut proložený krátkými pětiminutovými zprávami (které většinou opakují to, co před pár minutami zaznělo v pořadu) dává obrovskou možnost pojmout podrobně jakékoliv téma, vymačkat jakéhokoliv hosta jako citrón a, což je jednoznačně nejdůležitější, dobrat se pravdy a relevantních informací. Bohužel v tomto pořadu se to stává již jen výjimečně.
 OVM stojí a padá s osobností moderátora Václava Moravce, který je opravdovou top star české televizní publicistiky (držitel ceny Novinářská křepelka 2003, 3x TýTý pro osobnost televizní publicistky). Když v roce 2004 nastupoval jako moderátor diskusního pořadu, provázela ho pověst ostrého a nekompromisního novináře se skvělou praxí v BBC. Očekávání v prvním roce bezezbytku naplnil, a když se po roce rozhodl angažmá v pořadu ukončit, v ČT se chytali za nešťastně hlavu a vymýšleli, jak Moravce v pořadu udržet. To se jim nakonec podařilo a Moravec moderuje pořad už osm let. Bohužel nynější obraz pořadu je tristní, o čemž svědčí jeho poslední pokračování z aprílové neděle.
Smutnou praxí se stává, že pokud v pořadu vystupuje premiér, nemívá zpravidla proti sobě žádného protihráče z řad opozice. I tentokrát seděl Nečas ve studiu sám, jen s Moravcem. Tento formát diskusních pořadů se častěji používá v anglosaských televizích, kde diváci sledují duel moderátor versus politik. V takových případech je ovšem moderátor opravdovým soupeřem politika. Klade nepříjemné a dotěrné otázky, pokud na ně politik neodpoví, nebo kličkuje, moderátor opakuje stejnou otázku znovu klidně třeba desetkrát, nebojí se jít do ostrého střetu a politik se v pořadu skutečně pěkně zapotí. U Moravce se Nečas nezapotí nikdy, naopak diskuse připomíná ze všeho nejvíce kavárnu, chybí jen postavit před Nečase kafe a borůvkový koláč. Premiér dostává zdrcující otázky typu „Co byste doporučil svému nástupci?“, které dávají nekonečný prostor k prezentaci myšlenek pana premiéra. V době, kdy celou zemí otřásají skandály ODS a jejího bývalého poslance Béma, se v pořadu diskutuje o tom, co si bude Petr Nečas povídat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na jejich nadcházejícím setkání. One man show Nečase zabírá neuvěřitelnou jednu hodinu vysílání a je náplní celé první poloviny pořadu. Informační placka, kterou Moravec divákovi šedesát minut servíruje, je jednak nudná, jednak plná jakési podivné servility. Diváci kanálu ČT 1 tak měli na aprílovou neděli k obědu pana Nečase v přátelském rozhovoru s kamarádem novinářem. Z čeho pramení Moravcova servilita a plytkost kladených otázek vůči Nečasovi a vládním hostům obecně, si netroufám odhadnout. Po osmi letech je možná už příliš těžké nenavázat přátelské vztahy s politiky, které si do pořadu pravidelně zve.
Prakticky podobný průběh mělo i posledních zhruba dvacet minut, kde pro změnu papala borůvkový koláč místopředsedkyně strany Věci veřejné Karolína Peake. Ta se měla vyjadřovat k další várce nahrávek audioamatérky Kristýny Kočí a obviněním, že ODS a TOP 09 draží poslance véček. Opět poklidná selanka, nedělní pohodička, paní Peake se usmívá, povídá co chce a protihráče do diskuse jako již tradičně žádného nemá. Moravec tu přikyvuje, tu kouká do papírů, ale divák se opět nedozví takřka nic.
Samostatnou kapitolou bylo vystoupení lidí z Nejvyššího kontrolního úřadu Jiřího Kalivody a Miloslava Kaly. Jejich diskusi předcházel několikaminutový spot popisující plýtvání a rozkrádání majetku ve společnosti Lesy ČR. Divák by tedy zákonitě čekal, že v debatě bude i ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Jenže ten se pořadu odmítl zúčastnit a diskuse tak měla velmi prapodivné složení dvou lidí ze stejné organizace plus moderátora. Že to byla poněkud jednostranná záležitost asi není třeba dodávat. Bylo to navíc extrémně nudné a nezáživné. Opět není jasné, proč celý tento blok Moravec raději nevypustil a nenahradil něčím jiným. Všechny tři části pořadu dohromady představují koktejl nudy, bezobsažného plácání a nepokryté sebeprezentace hostů pořadu, kterým moderátor jen přihrává otázky. Pro řadového diváka naprosto nestravitelný koktejl.
Poslední díl OVM ukazuje, že celý pořad se dostává do stále větší krize. Záchranu nepředstavuje ani masivní použití techniky, které umožňuje propojit telemostem Moravce s někým třeba i na severním pólu. Výsledkem je jen vyblikávání nejrůznějších oken, kde mluvící hlavy nereagují jedna na druhou, protože se nevidí, ale pronášejí sérii dutých monologů. Bizarní situace, kdy se na stěně za Moravcem překřikují tři lidé, zatímco studio je prázdné, rozhodně nepozdvihuje úroveň debaty někam výše.
Zajímavé je, že pořadem OVM se začal zabývat i projekt demagog.cz brněnských studentů, kteří si dali za cíl analyzovat pravdivost výroků účastníků debat a jejich výsledky zveřejňují na svém webu a na facebooku. Dle mého velmi záslužná činnost už přináší první ovoce, které je však pro mnohé spíše zklamáním. Podle výsledků zveřejněných serverem demagog.cz je drtivá většina analyzovaných výroků buď pravdivá, nebo případně neověřitelná. Nepravdivé výroky se zatím objevily jen dva a ani v jednom případě nešlo o nic zásadního. Co tento výsledek ukazuje? Rozhodně to neznamená, že by politici vždy mluvili pravdu. Odhaluje to pouze skutečnost, že k ospravedlňování nebo odůvodňování svých myšlenek a činů, používají hosté pořadu fakticky správné výroky. Nic to neříká o správnosti úvah nebo argumentů. Lze si to představit na příkladu. Někdo hodí malé dítě do vody a to se utopí. V hypotetické debatě pak následně prohlásí, že je vědecky dokázáno, že voda nadnáší a on se jen řídil tímto vědeckým předpokladem. Výrok je pravdivý, nicméně celkově v kontextu jde o blábol a nesmysl. Tak daleko, aby odhalili kontextovou správnost úvah a argumentací, však analytické možnosti demagogu zatím nesahají.
U pořadu Václava Moravce nejde ani tak o to, kdo lže a kdo ne. Jde o to, jaká témata se vynesou na mediální světlo. Říká se tomu agenda setting (nastolování agendy/témat) a sám Moravec na svou moc v této oblasti upozorňuje, když úvodem pořadu vždy klade známou otázku: „A o jakých tématech se začne po dnešních otázkách mluvit?“ Opakem agenda settingu je agenda cutting (likvidace agendy/témat). Moravec by se možná měl začít ptát: „O jakých tématech se po dnešním pořadu určitě mluvit nezačne?“
Foto: ceskatelevize.cz
|
