Bárta zkouší, co ještě společnost vydrží

Vystoupení Víta Bárty v Moravcově studiu vstoupilo do dějin podobně jako například tisková konference bývalého ministra kultury Jiřího Bessera. Pro podobná vystoupení se už vžívá název „politické trololo“. Neuvěřitelné blábolení, bezskrupulózní obhajoba vlastních zájmů bez ohledu na uznávané morální standardy, popírání vlastních slibů, překrucování pravdy a zjevná lidská chamtivost, to vše předvedl divákům majitel strany Věci veřejné Vít Bárta. Je zcela zbytečné rozebírat absurditu a lživost jednotlivých vět, obrázek si jistě udělá každý sám po shlédnutí videa.

Bárta, Bém, Škárka a ti další

Je dlužno dodat, že Bárta jen pokračuje v dlouhodobě nastoleném kurzu. Pavel Bém už dávno nemá sedět ve sněmovně, protože za něj řídil magistrát lobbyista Janoušek. Jaroslav Škárka půjde doufejme na pár let sedět, přesto i on si ponechává poslanecký mandát. Kristýna Kočí rovněž tak dále hodlá v parlamentě pracovat pro blaho své a případně i pro blaho lidu (pokud se tato blaha budou náhodou překrývat). Před dvěma lety ministr životního prostředí Pavel Drobil i po skandálu nedozírných rozměrů zůstal místopředsedou ODS (což si mimořádně pochvaloval Petr Nečas) a nyní vede volební štáb strany. Ministr Vondra dále setrváváv na ministerstvu obrany, přestože policie obvinila několik jeho nejbližších spolupracovníků z machinací s veřejnými zakázkami.

Dokud nerozhodne soud

Česká politika se dostala do politováníhodného stavu, kdy o tom, zda někdo bude či nebude ve sněmovně, rozhodují soudní verdikty a výsledky nejrůznějších opravných a přezkumných prostředků. To předvádí jak Škárka, tak Bárta a Vondra. Až soud rozhodne, tak pak se rozhodnu i já. Dotyční politici zcela zapomínají na to, že jejich poslanecký mandát jim nesvěřil soud, ale občané ve volbách. Už nestačí ani prvoinstanční rozsudek, teď se čeká na odvolací soud. Co bude potom? Dovolání k nejvyššímu soudu? Evropský soud ve Štrasburku? Nejznámější český vězeň Kamínek by jistě mohl vyprávět, jak dlouho se dá žádat o obnovení procesu. Právní možnosti jsou téměř neomezené, takže je jen na politicích samotných, u které instance nebo u které právní roviny si postaví laťku a konstatují: Ano, byl jsem odsouzen a odcházím.

I Havel by se divil

Trapná a nedůstojná situace, kdy se ve sněmovně hromadí zkorumpovaní poslanci s máslem na hlavě, které jejich mateřské strany raději vypudily ze svého lůna, je důsledkem také podivného jazyka, který si politici zvykli používat. Novotvarům a podivným slovním spojením se vysmíval již Václav Havel. Co to je „vyslat signál“, ptal se například. To mají politici nějaké vysílačky? Teď se do politického newspeaku dostala další zajímavá slovní spojení. Politik občas slíbí, že z něčeho „vyvodí osobní zodpovědnost“. Jak přesně takové vyvození zodpovědnosti má vypadat, není známo. Někdo se omluví, někdo si uloží třeba týdenní půst od alkoholu, možná někdo opustí nějaké místo ve výboru. Že by se mělo odcházet z parlamentu, o tom nemůže být řeči. Podobně je to se slovem „vysoká politika“, jehož dosud akceptovaný význam zcela postavil na hlavu Vít Bárta. Vysoká politika není ani být poslancem ani být hejtmanem. Vysoká politika je být předseda poslaneckého klubu, ministr nebo premiér. Všecko ostatní je podle Bárty zřejmě nízká politika. Často novináři používají spojení „politická kultura“. Mají to být nějaké zažité vzorce chování politiků a etické a morální standardy. V naší zemi jsme s politickou kulturou na štíru už dlouho, proto novináři volají po určité kultivaci politické kultury. K té přispěl opět Vít Bárta, když prohlásil, že odmítnutím opustit jako odsouzený korupčník poslaneckou sněmovnu, je přínosem k politické kultuře v České republice. A konečně jeho vlastní očištění je v zájmu občanů ČR.

Politický newspeak jako z Orwella

Politický newspeak vede k situacím, kdy sami politici nevědí, co vlastně říkají, protože jimi používaná klišé postrádají reálný obsah. Co například znamená pojem „větší adresnost sociálních dávek“? Politický blábol bez reálného obsahu (slyšeli jste někdy někoho v běžném hovoru použít slovo adresnost?) znamená snižování dávek a odebírání je těm, kteří je až dosud pobírali. Co je to „solidární příspěvek“? Vyšší daně. Sjednocení DPH? Zdražení. Robustní daňová opatření? Vyšší daně. Dluhová služba? Úrok. Reformy? Zdražování a vyšší daně dohromady. Protikorupční strategie? Strategie jak zachovat korupci a zároveň přesvědčit obyvatele, že se s korupcí bojuje. Takhle by se dalo pokračovat donekonečna.

Politici ztratili schopnost komunikovat s občany. Jazyk, který používají, je nesrozumitelný a bez obsahu. O tom, jak spolu mluví politici navzájem, nejlépe svědčí četné nahrávky ze záňadří Kristýny Kočí nebo kolibříkovské telefonáty Pavla Béma. Šifrované plácání, vulgarizmy, chvástání, opilecké kecy. Politici mluví jinou řečí, než všichni ostatní a myslí si, že pro ně platí jiná morální pravidla. Zatímco soudce Šott čte rozsudek, který nemá v naší zemi obdoby, Škárka si hraje s mobilem jako malý kluk s Nintendem a Bárta hledí skelným pohledem kamsi do jiné dimenze. Vypadá to jako konec jedné špinavé hry. O několik hodin později Bárta skřehotá do kamery, že je v zájmu všech občanů, aby zůstal v politice a aby se očistil. Místo odchodu ze sněmovny bude ještě navíc kandidovat na hejtmana Plzeňského kraje. Kolik podobných výroků musí zaznít, než pohár trpělivosti přeteče. A co vlastně bude, až pohár přeteče?:

Pojem „politické trololo“ má svůj původ ve veselé písni se zajímavým textem, kterou si určitě pusťte...

Foto: Tomáš Krist, Lidové noviny