|
Jeho prvořadou snahou a proklamovaným cílem je důkladně se připravit na parlamentní volby za dva roky. Sympatické na něm je to, že i když se stal mluvčím své iniciativy ANO 2011, zřejmě také ví, o čem mluví. Na rozdíl od řečníků Holešovské výzvy energií překypuje a sám říká, že je to pro něj osobně opravdu výzva i když jeho firemní impérium vlastně trpí. Nevěnuje se mu totiž tak naplno, jak by mohl a chtěl.
Sympatické je na něm také to, že na rovinu říká, co chce a své sliby míní také plnit. A i když to před volbami většinou slibují všichni, člověk poslouchající Babišův projev mu tak nějak bezděčně věří, že to myslí doopravdy. A na rovinu také přiznává, že něco neví.
Kritizuje českou politickou mafii a zřejmě ví velmi dobře, o čem mluví a jak to u nás v kotlině funguje. Okamžitě z hlavy vyjmenuje všechny politiky, kteří do vysoké české politiky vpluli rovnou ze školních lavic bez jakýchkoliv životních zkušeností s pracovní, zaměstnaneckou či podnikatelskou realitou. Což je samozřejmě špatně, ale běžný občan volič si to tak nějak uvědomí až poté, co se to opravdu hlasitě vysloví.
Bez problémů a docela nahlas přiznává své členství v komunistické straně, ale výhradně se ohrazuje proti obvinění ze spolupráce s STB. Prý nikdy nic nepodepsal a jeho nevinu má dokázat soud.
Poslanecká imunita? Na co? Proč?
Poslanecká imunita by se podle Andreje Babiše měla zrušit a politici by měli nést skutečnou nejen morální ale také hmotnou odpovědnost za své činy a rozhodnutí. A každý z nich by měl počítat s tím, že pokud se něčeho nekalého dopustí, bude také podle zásluh a hlavně zákona spravedlivě potrestán. Přesně tak jako každý jiný obyčejný občan, který musí dodržovat zákony této země. Sympatické, že? Každopádně se to dobře poslouchá.
Andrej Babiš také kupodivu uznává progresivní daň. Platí se podle něj všude ve vyspělých zemích, tak proč ne v České republice. Nedělá si zároveň iluze, že v jiných státech není korupce a nekrade se. Ale krade se jaksi míň. U nás je to podle jeho slov už hodně za hranou. Prý údajně přesně ví, kdo ukrade jeho odvedené daně, a to ho teda hodně štve. Nedivím se mu. Mne to štve taky, i když na rozdíl od něj nevím, kdo přesně parazituje na těch mých několika málo švestkách, které poctivě odvádím.
Rozhodně je také třeba změnit praktiky, že když zkrachuje jedna firma, její majitel si okamžitě pod jiným názvem založí další a veselé až do dalšího krachu podniká dál.
Jedním dechem říká, že Senát nás stojí zbytečných 600milionů korun ročně, druhým dechem však přiznává, že právě volby do Senátu budou tím prubířským kamenem pro ANO 2011. Do těchto voleb chce vyslat 10 kandidátů na senátory. V žádném případě nechce šturmovat a stíhat letošní podzimní krajské volby. Bojovat s oranžovými hejtmany je podle něj politická sebevražda, protože hnutí funguje teprve půl roku a najít do podzimu 13 krát 50 solidních a kvalitních kandidátů do krajů je absolutně nemožné. Navíc je přesvědčen, že komunální politika je o něčem zcela jiném než celostátní a on se svým hnutím, které zatím ještě není ani zaregistrované, chce začít stavět nový politický systém od shora – zřejmě od komína?
A vzápětí agitačně dodává, že Babiš není všemocný a všechno je na nás na občanech, na voličích… zda se těch změn, o kterých neustále mluvíme, diskutujeme, rozebíráme a mnozí už i demonstrujeme na náměstích, vůbec dožijeme.
Okamžitá defenestrace politiků je nepřijatelná
Odmítá však rychlé řešení radikálním způsobem. Islandská cesta je podle něj nepřijatelná, stejně jako i návrhy na okamžitou defenestraci všech politiků. I takové návrhy totiž padají na Babišových setkáních s potenciálními voliči napříč republikou. Jako opravdu jedinou legální a možnou cestu ke změně Andrej Babiš skutečně vidí jenom v parlamentních volbách. Další sametová revoluce už podle něj není možná.
A hledá do manažerských krajských pozic svého vznikajícího politického impéria křišťálově čisté lidi, ty nejčistější z čistých… Hodlá se ptát sympatizantů v krajích, chce stavět na lidech, kteří mají vysoký morální kredit. Až to člověka láká zvolat a máme vůbec takové? Konečně by podle jeho slov měli tento stát začít řídit lidé, kteří už něco ve svém životě opravdu velkého dokázali a vědí o čem to je. A zejména ti, kteří jsou finančně už natolik za vodou, že nepotřebují krást ze společného. Zároveň však nechce stavět chudé proti bohatým. Solidaritu bohatých s chudými vidí jako zcela přirozenou záležitost.
Největší problém českého národa vidí v tom, že nebojujeme - jak to psal Jirásek proti všem, ale zejména jeden proti druhému. Na to podle něj doplatila také Holešovská výzva. Té velké národní soudržnosti bychom se mohli učit u sousedních Poláků, a to je také pravda. Ať se Poláci potkají kdekoliv na světě v jakékoliv pozici, vždy vytvoří komunitu, hrdě se k sobě hlásí a táhnou za jeden polský provaz. Jsou tím víc slyšet, víc vidět a více věcí dokážou prosadit. A rozhodně to není nacionalismus.
Sympatizantů svého ANO 2011 má Andrej Babiš po celé republice kolem 20 tisíc a prý po posledním neoprávněném napadení jeho osoby českým bulvárním plátkem se houfně hlásí další a další… Novináře jako takové sice neshazuje, jak to dělal svého času velmi rád a s obrovskou chutí Miloš Zeman, ale pokládá je za zkorumpované existence, které manipulují veřejnost. A do jisté míry má zřejmě bohužel pravdu.
Pokus o rozklad zevnitř už také byl
Odsuzuje Věci veřejné, které se tak dlouho rozkládaly, až se úplně rozložily zevnitř. Podle Andreje Babiše však totálně zkazily renomé dalších začínajících stran a připravily voliče o víru a zejména iluze. Ale o rozklad zevnitř hnutí se v ANO 2011 už také někdo pokoušel, zatím to však nevyšlo. A on to klidně přizná nahlas.
Andrej Babiš však ani tyto cesty za potenciálním voličem po vlastech českých a moravských nedělá samoúčelně. Rozhodl se více věnovat například i studentům, zejména vysokoškolákům. Kdo by však čekal lanaření mladé krve do stranických linií nového hnutí, byl by vedle jak ta jedle. Andrej Babiš si vybírá potenciální schopné budoucí zaměstnance. A dělá to zatraceně dobře.
Co si budeme povídat, je to úspěšný byznysmen, který vždy věděl, co chce. Bude úspěšný se svým hnutím i za dva roky ve volbách? Je to prý na nás a tak se nechejme překvapit. Politiků, kteří to před svými prvními volbami mysleli dobře a pak jaksi „zparchantěli,“ je také hodně.
|
